Zpět na Aktuality

Co jste možná nevěděli o Praze

29. prosince 2016

Info PP

Praha. Rušné, neustále pulzující velkoměsto světového formátu, které nikdy nespí. Historické centrum doplňuje bytová zástavba a celou metropoli protínají vytížené dopravní tepny. Na žádnou přírodu už tu nemáte šanci narazit. Nebo ano? 

Možná patříte mezi těch několik málo obyvatel z celkového více než jednoho a čtvrt milionu, kteří vědí, že přes desetinu území hlavního města tvoří lesy. Jakkoliv se toto číslo může zdát překvapivé, pravdou je, že na využití celkové plochy našeho hlavního města se příroda, tedy domy či infrastrukturou nezastavěná plocha, podílí neuvěřitelnými dvaceti šesti procenty. Budovami jsme totiž zatím stihli zastavět pouze sedm procent území naší stověžaté matičky. A jen o trochu více, celých deset procent, tvoří komunikace všeho druhu. Tedy zejména ulice, cesty a silnice, ale také mosty. Jako spojení obou břehů Vltavy logicky patří k hojně využívané části městské infrastruktury, takže není překvapením, že úplně nejvytíženějším dopravním úsekem v Praze je jeden z nich. Konkrétně je to most Barrandovský, po kterém denně projede přes 136 tisíc řidičů. A abychom byli spravedliví, nemůžeme opomenout fakt, že tři procenta z téměř 50 tisíc hektarů, na kterých se Praha rozkládá, tvoří směs krajiny nevyužité, často dokonce zdevastované.

Vraťme se ale k pozitivnějším informacím. V Praze máme dvanáct přírodních parků. A řadu lokalit pod mezinárodní zákonnou ochranou. Největšími pražskými přírodními hodnotami jsou Klánovický les, Radotínský háj nebo Divoká Šárka. Na území hlavního města se dokonce nachází část CHKO Český kras a přes dvě stovky památných stromů. Ty jsou doslova rozesety po celé ploše města. Některé se nacházejí v zahradách areálů škol či na soukromých pozemcích, jiné najdete volně přístupné na veřejných prostranstvích. A statisticky byste měli mít možnost jich více než polovinu vidět, i když se nachází na dvorku ve vnitrobloku, protože celých 56 % domů v Praze nedosáhne do výšky 10 metrů. Praha je tedy poměrně „nízké“ město.

Statistické údaje nechme chvíli na pokoji, realita všedního dne se na tabulky a grafy neohlíží. Příroda, to je hlavně život fauny a flóry. A život do značné míry závisí na vodě. Tedy zdravé vodě. Kdyby Praha spoléhala na své toky, bohužel moc parády neudělá. Vltava je jako zdroj společně s podolskou úpravnou pouze záloha. Pražany zásobují úpravny vody Želivka a Káraný, součásti středočeské vodárenské soustavy. A protože se určitě shodneme na tom, že přírodní hodnoty je třeba chránit a hlavně dbát na jejich udržení, jako správní hospodáři třídíme svůj komunální odpad. Toho vyprodukujeme v Praze na jednoho obyvatele za rok více než tři sta kilogramů, ale téměř čtvrtinu z něj vytřídíme. A to není vůbec špatné, mezi evropskými metropolemi patříme ke špičce. Z pražských barevných kontejnerů, kterých máme téměř čtrnáct tisíc, používáme nejvíce ty modré. Do těch ročně hodíme dvaadvacet tun papíru, což je 43 % celkového tříděného odpadu. Trendem posledních let je umístění kontejnerů pod zemí. Už se nám jich podařilo „zakopat“ šedesát devět, a to zejména v užším centru Prahy.

Praha určitě je rušné velkoměsto, ale zároveň i oblast s výrazným podílem přírodních lokalit, které, jak je evidentní třeba z údajů o odpadovém hospodářství obyvatel, chceme a umíme chránit. A kdyby někdo namítal, že centrum je špinavé, zastavěné a bez možnosti setkat se zde s přírodou, stačí zvednout hlavu k oblakům. Žije tu s námi osmdesát tisíc holubů.